Poprvé na Dunaji

Ve dnech 22. - 23. 6. 2013 jsme poprvé nejeli do Maďarska jen pracovně, ale spolu se zástupci našich ligových feeder týmů jsme vyzkoušeli i rybolov na Dunaji.

Po mnoha čistě pracovních výjezdech do Maďar "na otočku“ jsme poprvé dohodli s Timáry možnost vyzkoušet si jejich rybářskou Mekku, řeku Dunaj, která i je přivedla kdysi k rybolovu a poté i k výrobě krmných a vnadících směsí.

Gonyu je v podstatě příhraniční vesnice. Dunaj, který tvoří státní hranici se Slovenskem, protéká ihned za vesnicí.

Konečně se tedy přiblížil termín odjezdu, do IVECA, které s námi ještě letos v Maďarsku nebylo, protože veškeré zboží navážíme spedičními kamiony, nakládáme na vrácení 80 palet, a trošku s obavami, zda se palety během cesty po kvalitní české dálnici nepohnou, do posledních volných prostor dodávky ještě rybářské vercajky a něco malinko na svlažení hrdel.

Z Kroměříže vyrážíme 22. května před pátou ráno, a spolu s námi i Marian Mokryš. Na první benzince za Brnem se potkáváme s posledním členem výpravy, Renďou Vinařem, Marian přesedá k němu do oktávky a po osmé ranní jsme na místě.

Dopoledne trávíme na firmě, kluci mají spoustu otázek, na které v kanceláři či přímo v provozu Szabolcs někdy i složitě hledá odpovědi. Zvlášť Renďa jej podrobnými dotazy na katalogy, recepty, změny v sortimentu a rozdíly mezi produkty občas uvádí do úzkých. A na mne s mou chabou angličtinou pak je, abych vysvětlil, že jim nehodláme vykrádat firemní know how, ale chceme jen co nejvíce informací a odpovědí i pro Vás, české příznivce Timár.

Sezení na firmě zakončujeme lehkým obědem a domluvou o receptech, které použijeme odpoledne na řece.

Pak ještě vyřídit v místní Szabolcsově rybářské prodejně hostovačky a jedeme se ubytovat.

Proč ubytovat, my chceme na ryby, ale ono z penzionu je to k vodě opravdu slibovaných 10 metrů a k místu, které pro dnešek Szabolcs vybral snad 100 m po břehu.

Kluci nedočkavě vybalují nádobíčko, a já se s pivkem a záznamovou technikou usazuji na břehu nad nimi, abych vše i obrazově zdokumentoval a chytání nechal závodníkům.

Řeka je v těchto místech dost tažná, ale s 80 g krmítky se dá obstát a chytá se stejně na hraně nějakých 15 metrů od břehu.

Rybolov se stejně časem otáčí na víceméně společenskou než sportovní událost. Vítězem se stává Mario, který s pár drobnými rybkami a čtyřmi ostrými docela slušných velikostí přechytal i Szabolcse, který si navíc sedl dolů po vodě….

Šampionát v "úpalu" vyhrává Renďa, který se našich dalších večerních aktivit už neúčastní. Holt není Moravák, to my umíme alespoň remizovat… Nebo si toho bere moc v práci…

Na večeři za námi měli dorazit i otec Gabor a Dani, ale práce jim to neumožnila, odpolední směna na firmě končí až po 22 hodině. I Szabolcs během odpoledne a večera musel párkrát na deset minut zmizet kvůli práci, a vracel se nejdřív za půl hoďky. Prostě sezona je v plném proudu. Po večeři jsme ještě vyrazili "do společnosti" do místního pubu.

Byli jsme tam sami, s manželský párem - majiteli podniku a lahodné maďarské pivo Soproni jsme z bezpečnostních důvodů prolévali barack pálenkou, ta byla fakt vynikající. Naštěstí oba majitelé mluvili obstojně anglicky a pan domácí nás masíroval zkazkami o rybách ulovených na Dunaji. Tak mezi panáky proplouvaly skoro metrové parmy, kapři a třicetikiloví amuři. Jen sumci prý jsou u nich malí, úlovek přes 10 kilo je na Dunaji vzácností. No, i to jim můžeme závidět.

Druhý den ráno byl nejčilejší vyspinkaný Renďa, 12 hodin spánku dělá své. Bohužel se prudce změnilo počasí, ochladilo se o více než 10 stupňů a taky děsně fučelo. Nicméně bylo třeba před cestou vydýchat výsledky včerejšího jednání a tak jsme na ryby opět vyrazili. Tentokrát kousek za vesnici dolů po proudu do zátoky s v podstatě stojatou vodou. Ve fučáku, který shazoval feedery z opěrek bylo ale těžké rozpoznávat záběry. Tak jsme spolu s Pavlem dlouho drželi ve družstvech remízu oproti ligařům stavem 1:1, obě rybky byly pouze plotice běžné velikosti. Závěr ale patřil Mariovi s Renďou a pár drobnými rybkami jasně vyhráli.

Všichni jsme ale rádi utekli zpět na firmu do tepla a závětří, po domlouvat poslední potřebné věci, naložit nejnutnější zboží do nosnosti dodávky a pomalu se rozloučit.

Renďa zmizel pracovně na Slovensko a my s Pavlem a Mariem, všichni štíhlí 120kiloví kousci jsme se namáčkli do dodávky a vyrazili do Čech.

A závěry?

Po mnoha pracovních setkáních bezva přátelská záležitost, s troškou rybolovu a seznámením se s lokalitou, Dunajem.

Spousta do jasněných informací o produktech, složení, rozdílech mezi produkty, vhodném míchání, doplňování či nahrazování komponent či produktů, a mnoha ověřených receptů, včetně úprav na aktuální sortiment. Budou postupně zveřejněny na jiném místě našeho webu, opravdu v krátké budoucnosti.

V červenci budeme se Szabolcsem mít možnost dvou až třídenní odvety na našem, moravském území.
Přijede k nám s kolegou a kameramanem natáčet pořad pro FishingHunting. Akci plánujeme jako setkání se členy našich feeder týmů v privátnějším prostředí, v případě zájmu Timáristů z řad veřejnosti by nebyl problém zorganizovat mini seminář v oficiálních prostorách, v Kroměříži či Kojetíně.

Prostředí penzionu na samotném břehu Dunaje i řeka se nám zalíbila natolik, že rozjednáváme na září víkendový camp pro více účastníků. Rybolov, prohlídka firmy a opět nekonečné rybářské diskuse.